My Items

Služby a prostředí pro jejich poskytování jdou ruku v ruce. Co je vám platná recepce z exkluzivních materiálů, když se tam na designové židli rozvaluje neurvalý pracovník ostrahy. Druhý extrém je, pokud noblesní profesionální recepční pořádně nevidíte přes kupu zásilek, protože nikdo nemyslel na odkládací prostory nebo zázemí recepce. Design recepce není samonosný „obrázek“, je to vlastně vyjádření koncepčních hodnot firmy nebo značky ve 3D a v pohybu. Značkou nemyslíme obří svítící logo nad recepčním pultem, ale využití všech hodnot a myšlenek, které má projekt ve svém DNA. Cílem není ohromit, vyrazit dech nebo dát luxusními materiály okázale najevo neomezený budget. Je to spíš příležitost, jak chytře a s citem vytvořit prostředí, které bude příjemné nejen pro návštěvníky, ale také pro ty, kteří zde stráví celou pracovní dobu – váš recepční tým. Čeho se určitě vyvarovat Podlehnout pokušení „designovat“ sami nebo recepci „zařizovat“ z katalogu. Obraťte se na profesionály. Architekti a interiéroví designéři strávili studiem více než 5 let a mistrovství získávali další dekádu. Erudice a zkušenost jsou zásadní, zdraví svých blízkých také raději svěříte odborníkům. Rezignovat na jasnou orientaci návštěvníků a přehled pro tým. Za bariérou vysokého pultu ukrytí pracovníci nevidí na příchozí a nemohou se jim adekvátně věnovat. Zapomenout na ergonomii, tedy užitnost designu. Mohli byste se dočkat něčeho jako galerie nefunkčního designu, na pohled sice líbivé, ale pro každodenní provoz za trest. Recepce není statická, je nutno se zde plynuje pohybovat, každý prvek musí být funkční, pro každý typ činnosti k dispozici odpovídající vybavení či zázemí. Tlaku na tvůrce za každou cenu využít co nejvíce vaší firemní barvy, případně všechny. Příslušnost ke značce lze vyjádřit i jinak, navíc některé barvy jsou ve větších plochách nebo v lesklém provedení vyloženě agresivní. Podcenění osvětlení nebo snaze na něm ušetřit za každou cenu. Právě v tomto ohledu šetříte na nepravém místě, nedostatek světla vytváří dojem zanedbanosti, blikající nebo příliš ostrá světla mohou při dlouhodobém pobytu způsobit vážné zdravotní potíže. Že máte design recepce, který nemá jedinou chybičku? Přihlaste ho do soutěže Recepce roku 2024 v kategorii DESIGN. Nebo tomu ještě něco chybí a potřebiujet poradit? Tádi vás propojíme s odborníky na profesionální recepční služby, se kterými můžete konzultovat parametry lepšího řešení.

Třetí ročník soutěže Recepce roku v kategorii Servis jasně ukázal, že projekty s největším počtem bodů, tedy medailisté, mají pro provoz recepce zpracovaný manuál. Není to náhoda. Takto definovaný rámec totiž pomáhá týmu pracovat velmi efektivně. Manuál je rovněž neocenitelný při onboardingu nebo doškolování týmu. Nejčastějším omylem je, že některé organizace zaměňují manuál a popis pracovní pozice. Domnívají se, že tím pravidla nastaví, ale popisem definují pouze odpovědnosti a typ činnosti, nikoli její kvalitu. Kdybychom to přirovnali třeba k filmu, je karta pozice něco jako „osoby a obsazení“, zatímco manuál dějový scénář, tedy jak roli naplnit.   Jak by tedy takový špičkový manuál recepce měl vypadat? Za prvé by za manuál a jeho pravidelné aktualizace měl být někdo odpovědný. Důležitá je pak forma. V současnosti je běžné mít takový dokument v elektronické podobě, s rychlým vyhledáváním a aktivními odkazy na detailní informace. Elektronická podoba významně usnadňuje aktualizace a navíc zapadá do nastavené koncepce ESG. Grafická podoba také hraje roli, přehlednější bývá dokument na šířku. Poměr mezi textem a vizuálními prvky by měl být vyrovnaný, pomáhají piktogramy, plánky, schémata, fotografie, případně videotutorialy. Fungují výrazně lépe než hutné bloky textu a navíc přispívají ke snazšímu pochopení i pro ty členy týmu, kteří se v klíčovém jazyce necítí zcela komfortně. Obsah a struktura manuálu by měla vycházet ze značky, kterou firemní recepce reprezentuje. Je tristní, pokud recepční není informována o tom, co se ve firmě nebo budově odehrává. Za začátku je proto vhodné krátce popsat firemní hodnoty nebo kulturu, ze které pak vychází například definice dresscode. Je-li k dispozici kodex nebo jinak definovaná pravidla chování, je vhodné je zpracovat v krátkých, přehledných heslech. Dále navazuje obsah týkající se orientace a bezpečnostních pravidel pracoviště, ideálně v plánku a v přehledných bodech. Sem patří také emergency kontakty a pravidla pro nouzové  situace ( výtahy, první pomoc, technologie…). Forma „co dělat, když“ přispívá k pohodě služby recepčních profesionálů. Provozní část by měla graficky přehledně, např. v diagramu, nebo tabulce popsat konkrétní obsah práce pro všechny vykonávané role (recepce, podatelna, backoffice, výpomoci), ideálně lineárně PO – PÁ a zvýraznit pravidelně se opakující činnost ( objednávky zásob, součinnost s dodavateli apod…), aktivity zaměstnanců ( například společné snídaně, vzdělávání, sport…) . Přímo k dané činnosti pak lze doplnit odkaz na dokumenty potřebné k práci, kontakty na schválené dodavatele, mapky, trasy apod. Jednoduše řešeno, manuál pro profesionálně vedenou recepci by měl být jasný, přehledně strukturovaný a s možností snadné aktualizace. Energie vložená do jeho přípravy se pak bohatě vrátí ve zvýšené kvalitě služeb firemní recepce. Pokud si na přípravu sami netroufnete nebo jí nemůžete věnovat čas, zkuste využít konzultace s odborníky v oblasti profesionálních recepčních služeb. Rádi vám je doporučíme.

S Martinem Janušem, spoluzakladatelem a CEO společnosti MyQ , která vyvíjí bezpečná řešení pro tisk a skenování, jsme se bavili nejen o výhodách těchto technologií pro recepce bytových domů. Řeč se stočila také na historii, současnost a budoucnost brandu. S jakou vizí jste firmu MyQ zakládali? MyQ byl původně produkt. Můj otec založil firmu, která se zabývala dovozem a distribucí tiskáren. A já mu tehdy pomáhal s vývojem softwaru pro skladovou evidenci a občas jsem vytvořil nějaké jednoúčelové tiskové řešení. Po třinácti letech jsem rodinný podnik převzal a chtěl jsem, abychom na lokálním trhu vynikli. A tak jsme se nakonec rozhodli, že vyvineme vlastní řešení pro zabezpečený tisk a skenování. Ani ne po roce jsme představili produkt MyQ a v zahraničí o něj byl takový zájem, že se celý vývojový tým vyčlenil do stejnojmenné firmy. Distribuční firmu později odkoupila Kyocera, a já se tak mohl plně věnovat dalšímu rozvoji MyQ. „Naší misí je naučit firmy a domácnosti, že tiskárny je výhodnější sdílet jako třeba koloběžky a jejich pronájmem ušetřit čas, místo i finance.“ Martin Januš, MyQ Jak se zaměření značky od té doby změnilo? Firmy zpočátku potřebovaly přemístit tisk z kancelářských stolů na chodby, kde by lidé sdíleli výkonnější a zároveň úspornější multifunkční stroje. Naše řešení jim pomáhalo ochránit tisk citlivých dokumentů, zjednodušit skenování a lépe řídit provoz celé tiskové flotily. Tiskárny, které dříve fungovaly výhradně uvnitř jedné firmy, se nyní díky novým technologiím posouvají za další dveře, kde je může sdílet více subjektů a ušetřit tím spoustu místa i financí. Které nové technologie máte na mysli? Náš hlavní produkt – MyQ X – se musí nainstalovat na server, ke kterému uživatelé potřebují zabezpečený přístup, takže k tomu, aby ho sdílelo více firem nebo domácností, se nehodí. Proto jsme vyvinuli nový a plně cloudový produkt MyQ Roger, který si můžete stáhnout a používat třeba jen na mobilním telefonu. Kdo je vaším typickým klientem? Pokud se budeme bavit o MyQ X, jsou to jakékoliv firmy a instituce, které mají vlastní IT infrastrukturu, je pro ně důležitý výkon a tisknou nebo zpracovávají velké množství dokumentů. Patří mezi ně jak banky, tak i nemocnice, výrobní podniky, státní instituce, školy či developeři. Produktu MyQ Roger dávají přednost ti, kdo více skenují, než tisknou, nemají vlastní servery, jsou zvyklí si služby pronajímat a upřednostňují flexibilitu i bezpečnou práci s dokumenty v práci, doma nebo na cestách. Jaké hlavní výhody vaše řešení uživatelům přináší? Nejdůležitější z nich je personalizace. Díky ní najde přihlášený uživatel na panelu tiskárny jen takové funkce a skenovací scénáře, které opravdu využívá, a to bez ohledu na model nebo typ tiskárny. Většinu skenovacích scénářů lze s naším řešením realizovat také bez tiskárny za pomoci kamery mobilního telefonu. Lze produkty MyQ využívat také v jiných segmentech? Aktuálně vidíme „díru na trhu“ v prostorách moderních firemních recepcí a recepcí bytových domů, coworkingů, hotelů, business salonků nebo kaváren. Naše řešení zde ušetří čas personálu, a všem uživatelům navíc nabídne bezpečné a hospodárné sdílení tiskáren. Proč je bezpečná práce s dokumenty důležitá i v bytových domech? Bytové domy se v mnohém podobají kancelářím. Rezidenti budou ochotní sdílenou tiskárnu v recepci využít pouze v případě, že to pro ně bude výhodné a bez jakéhokoliv rizika. Proto je potřeba, aby tiskárna disponovala technologií, která zaručí, že se dokumenty vytisknou až po ověření svého vlastníka. Opravdu mohou rezidenti použitím sdílené tiskárny ušetřit nějaké výdaje? Představte si místo tiskárny třeba koloběžku. Pokud na ní bude majitel jezdit pravidelně a vrátí se s ní pokaždé domů, tak se mu koupě vlastní koloběžky vyplatila. Pokud ji ale chce používat jen někdy a na různých místech, její vlastnictví by mu nijak neprospělo. Mohlo by se mu například stát, že by na ní chtěl jet z práce domů i přesto, že ji má právě doma. Proto se mu na pár jízd mnohem více vyplatí pronájem. Koloběžku si může vypůjčit takřka kdekoliv a náklady na její pořízení, provoz i servis tak přenést na poskytovatele. A když se koloběžka náhodou porouchá, tak se jednoduše sveze na jiné. S tiskárnami je to stejné. Jaké máte s MyQ plány na rok 2023? Tak jako Uber propojil lidi, kteří potřebují svézt, s těmi, kdo nabízejí svezení, my si klademe za cíl v příštím roce propojit provozovatele tiskových zařízení s lidmi, kteří potřebují bezpečněji a výhodněji tisknout nebo skenovat. Současně tím přispějeme k udržitelnější budoucnosti, protože sdílení významně snižuje ekologickou zátěž.

Na vyhlášení vítězů prvního ročníku soutěže Recepce roku odborníci debatovali na téma Recepce není vrátnice . Letos vyhlášení opět proběhlo v prostorách Galerie kavárny Louvre a v rámci panelové diskuze se specialisté z oboru zaměřili na všechny náležitosti moderních firemních recepcí a recepčního servisu. Stejně jako minulý rok se debaty zúčastnila provozní a obchodní ředitelka firmy D’Eclair (outsourcing profesionálních recepčních služeb) Milli Dítě Radová . Také kreativní a strategická ředitelka retailové agentury WELLEN Linda Petrová vystoupila na panelové diskuzi již podruhé. Byli zde ale také dva noví diskutéři, a to Bartoloměj Holubář , spoluzakladatel a CEO firmy Blocks (systémy chytrých multifunkčních boxů pro budovy), a Martin Januš , spoluzakladatel a CEO společnosti MyQ Solution , která vyvíjí tisková řešení. Recepce je 3D obrazem filozofie značky Linda Petrová se v rámci svého prostoru v panelové diskuzi věnovala modernímu designu a ergonomii firemních recepcí. „Moderní recepce stejně jako ostatní moderní koncepty svým designem vždy navazují na značku. Jedná se o 3D obraz daného brandu, který by měl vyjadřovat jeho hodnoty i poselství. Stejně důležitá je ale také ergonomie – hlavně pro pracovníky recepce, kteří se ve daném prostoru budou pohybovat několik hodin denně. Jestli je recepce dobře uspořádaná, se dá otestovat kupříkladu ve virtuální realitě,“ popsala Linda. V ideálním případě by se podle ní na konceptu a realizaci recepce na základě kvalitně zpracovaného briefu měli podílet jak architekti, tak týmy hlídající rozpočet a řešící technologie a komunikační prvky. Recepční služby rozvíjejí recepce na 4D zážitek O tom, jak by měl vypadat správný moderní recepční servis, se rozpovídala Milli Dítě Radová. Lindu doplnila vyjádřením, že 3D obraz v podobě recepce pozvedají na 4D zážitek lidé, kteří recepci obsluhují – recepční. Svou myšlenku dále rozvedla: „Moderní recepční servis by měl stejně profesionální přístup praktikovat vůči dlouhodobému klientovi i vůči člověku, který se jen ztratil a na danou recepci zavítal úplně náhodou.“ Jako další součást recepčních služeb 21. století Milli zmínila také consierge servis, který české společnosti i bytové domy od svých recepcí čím dál častěji vyžadují: od sdílené tiskárny přes úložné boxy až po čistírnu a venčení psů. Moderní recepce by měla být nadčasová a funkční O praktických systémech boxů, které mohou recepčním ušetřit mnoho času i starostí, mluvil Bartoloměj Holubář. Ten moderní recepce vnímá jako prostory v nadčasovém designu a módní výstřelky zamítl: „Design recepcí by neměl podléhat krátkodobým trendům, ale měl by být vyvedený tak, aby byl dlouhodobě udržitelný a zároveň funkční.“ Posléze také vyjádřil svůj názor na důležitost nástrojů, které alespoň do určité míry automatizují rutinní a nezáživnou práci recepčních a promění ji v zážitek. Takovou možnost skýtají například chytré uzamykatelné boxy. „Příkladem, jak by to nemělo vypadat, jsou nádherné, moderní recepce obsypané zásilkami, které pracovníci recepce nemají kam dát.“ Na recepcích 21. století by neměly chybět smart technologie Martin Januš se na úsporu času a nesnází recepčních zase podíval s ohledem na tisková řešení. Podle něj je důležité, aby moderní recepce byly alespoň zčásti samoobslužné a disponovaly praktickými a personalizovanými chytrými technologiemi, třeba ve formě tiskových řešení. „Zvýší se tak jejich prestiž a znásobí se dobrý dojem, kterým působí na všechny příchozí,“ dodává. „Nemluvě o tom, že se díky automatizaci tisku a dalších procesů mohou recepční více věnovat mezilidským vztahům a péči o klienty.“ Rádi byste se o tématu dozvěděli více? Pusťte si celý záznam panelové diskuze Moderní recepce z 6. října 2022. Nenechte si ujít ani vyhlášení vítězů Recepce roku 2022, které následuje hned po ní.

Letošní soutěž Recepce roku 2022 vyvrcholila vyhlášením vítězů, které proběhlo 6. října v Galerii kavárny Louvre. V hlavní kategorii získala první místo recepce LeasePlan Czech Republic a v kategorii Recepce roku 2022 – design společnost Deloitte CZ Services. Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se pak stala recepce myhive Flexi Offices by Offices Unlimited a cenu poroty za design si odnesla galerie Kunsthalle Praha. Soutěž Recepce roku, která se řídí heslem „na prvním dojmu záleží“, letos podruhé uspořádal spolek Recepce není vrátnice a je určená výhradně firemním recepcím a recepcím v kancelářských budovách a coworkingových centrech na území hlavního města Prahy. „V minulém roce měla soutěž pouze hlavní kategorii, ale letos jsme ji rozšířili o dvě nové: Recepce roku 2022 – cowork a Recepce roku 2022 – design. Především díky posledně zmiňované nové kategorii jsme získali možnost pozvat do soutěže také firmy, které investují do pracovního prostředí svého recepčního týmu,“ říká koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová. Hlavní kategorie hodnotila přístup, komunikaci a reprezentativnost recepčních. V ní zvítězily recepce: 1. místo – LeasePlan Czech Republic 2. místo – ABS Jets 3. místo – RESPECT Vítězem kategorie Recepce roku 2022 – cowork se staly servisované kanceláře myhive Flexi Offices by Offices Unlimited. V kategorii Recepce roku 2022 – design, která se zaměřila na hodnocení designu, konceptu a ergonomického řešení prostoru recepcí, zvítězily společnosti: 1. místo – Deloitte CZ Services (autor návrhu: Atelier Kunc architects) 2. místo – Jan Becher Pernod Ricard (autor návrhu: CAPEXUS) 3. místo – Otis (autor návrhu: Penta Real Estate) Cenou poroty v této kategorii se může pochlubit galerie Kunsthalle Praha (autor návrhu: Axel Kufus). Celé slavnostní vyhlášení soutěže včetně panelové diskuze bylo možné živě sledovat na online streamu.

Po přečtení bleskové zpovědi budete mít jasno v tom, proč se někteří porotci soutěže Recepce roku 2021 rozhodli svou zkušenost zopakovat a zasednout do porotcovského křesla i letos. Nové členy odborné poroty druhého ročníku soutěže Recepce roku jsme vám postupně představili skrze posty umístěné na našich sociálních sítích . Kromě toho, že jsme odhalili jejich tváře a nechali vás nahlédnout do jejich profesního života i soukromí, jsme vám prozradili, proč jsme si za porotce této soutěže vybrali právě je. Nicméně kritéria, podle kterých budou jednotlivé recepce hodnotit, nebo vlastnosti, jež na recepčních každý z nich obdivuje nejvíc, vám prostřednictvím devíti bleskových zpovědí odhalujeme až teď. Karel Drahoňovský Proč jste se rozhodl, že si roli porotce zopakujete? Byla to zajímavá zkušenost. Díky účasti v porotě jsem měl příležitost se na recepcích rozhlédnout a pohovořit s recepčními o dění na těchto velice rušných křižovatkách společností a budov. Jaké zajímavé momenty z Recepce roku 2021 vám v paměti utkvěly nejvíce? Pamatuji si celkem přesně atmosféru všech tří finálových recepcí. Každá byla jiná a nezaměnitelná. Jedna uvolněnější, druhá spíše formální, ale všechny profesionální, s pozitivní atmosférou a s náležitým přístupem k příchozím. Myslíte si, že vás druhý ročník soutěže něčím překvapí? Zda mě něčím překvapí, to nevím, ale na kategorii Recepce roku 2022 – design jsem vážně zvědavý. Aneta Jones Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Hlavně to, že si v každé situaci dokážou zachovat úsměv. Dále mě na nich fascinuje schopnost multitaskingu a asertivní komunikace. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Když se k příchozím nechovají jako k obyčejným lidem. Na co se při hodnocení finalistů soutěže zaměříte? Nejvíce budu hodnotit osobní přístup recepčních k příchozím a také to, jaké mají znalosti o oboru firmy, pro kterou pracují. Vzpomenete si na nějaký veselý nebo neobvyklý zážitek z recepce? Jednou se stalo, že šla nějaká paní na schůzku za naším klientem. Jenže náš klient nikoho nečekal. Později se vyjasnilo, že šla na schůzku za jeho jmenovcem, který se ale nacházel v kancelářích o čtyři patra výš. Od té doby se vždy ptáme, jestli jdou lidé na návštěvu opravdu k nám. Přečtěte si článek: Coworking? I zde je kvalita recepčních služeb klíčová  Martin Rozhoň Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Imponuje mi, když jsou recepční profesionální i v těch nejbizarnějších situacích, a samozřejmě mě těší, když mají vysoce vyvinuté komunikační schopnosti a umí cizí jazyky. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Nejvíc mě dokáže vytočit, když jsou pracovníci recepce neochotní. Na co se při hodnocení finalistů kategorie design zaměříte? Budu posuzovat, zda koncept recepce ladí s atmosférou zbytku budovy, a také to, jestli je prostor, kde recepční tráví celý den, vhodně ergonomicky uspořádaný. Jan Škuba Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Nejvíc asi vstřícnost, proaktivitu a pohotovost v nečekaných situacích. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Hodně mi vadí, když jsou recepční neochotní a o příchozí se vůbec nezajímají nebo ještě hůř – házejí na ně otrávené pohledy. Na co se při hodnocení finalistů soutěže zaměříte? Především na celkový dojem, který ve mně recepce vyvolají. A protože jsem fanoušek technických vychytávek a smart řešení, budu si případně všímat i jich. Vzpomenete si na nějaký veselý nebo neobvyklý zážitek z recepce? Jednou jsem šel na pracovní pohovor. Recepční té firmy mě mile uvítala, odvedla do zasedací místnosti, kde měl pohovor probíhat, ale zapomněla mě dotyčnému nahlásit. Po nějakém čase jsem se jí šel připomenout, ale mám dojem, že na mě znovu zapomněla, protože opět nikdo nepřišel. Blanka Bukovská Proč jste se rozhodla, že si roli porotkyně zopakujete? Nabídku stát se porotkyní soutěže Recepce roku jsem před rokem přijala proto, že mi její vize dávala smysl. Organizátor mě navíc nadchnul svojí profesionalitou a přátelským přístupem. S tím, jak probíhala spolupráce na prvním ročníku soutěže, jsem byla naprosto spokojená, protože jak samotná soutěž, tak slavnostní vyhlášení měly vysokou úroveň. Dalším důvodem bylo to, že jako šéfredaktorka odborného časopisu Brands&Stories chodím často do sídel firem, takže mám s recepcemi četné zkušenosti a moc dobře vím, že mi leccos o společnostech napoví. Jaké zajímavé momenty z Recepce roku 2021 vám v paměti utkvěly nejvíce? Hodně zajímavá pro mě byla panelová diskuze s online živým přenosem, která proběhla před slavnostním vyhlášením vítězů soutěže. Myslíte si, že vás druhý ročník soutěže něčím překvapí? Letos očekávám zvýšený zájem firem přihlásit svoje recepce do soutěže. Překvapilo by mě, kdyby tomu tak nebylo, protože první ročník byl velmi zdařilý, a to včetně komunikační kampaně. Karel Hašek Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Že mnohdy dokážou být usměvaví, ochotní, trpěliví a vyjadřovat se srozumitelně i ve chvílích, kdy bych já sám začal panikařit. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Když mám pocit, že jsem na recepci dorazil nevhod nebo tam panuje nepříjemná atmosféra. Na co se při hodnocení finalistů kategorie design zaměříte? Budu se soustřeďovat především na to, zda recepce zapadá do celku kancelářského prostoru a filozofie firmy. Také se budu zajímat o zvolené materiály, barevnost, osvětlení a ergonomii. Vzpomenete si na nějaký veselý nebo neobvyklý zážitek z recepce? Sice to souvisí s hotelovou recepcí, ale během jednoho pobytu se mi podařilo dvakrát ztratit klíč. Dokážu si docela dobře představit, že by se mi něco podobného mohlo přihodit i v coworkingovém centru. Přečtěte si článek s Karlem Haškem: Je ergonomie recepcí důležitější než design? Jan Matha Proč jste se rozhodl, že si roli porotce zopakujete? Protože téma recepcí a úrovně služeb, které poskytují, mě nejen zajímá, ale také úzce souvisí s mojí profesí. Zároveň jsem zvědavý, jak se bude letos vyvíjet i samotná soutěž. Jaké zajímavé momenty z Recepce roku 2021 vám v paměti utkvěly nejvíce? Nejvíc mě bavilo, když jsme s kolegou Drahoňovským vymýšleli způsoby, jak se inkognito dostat na jednotlivé recepce a pak nenápadně pozorovat chování recepčních a hodnotit celkovou úroveň recepcí. Myslíte si, že vás druhý ročník soutěže něčím překvapí? Loni byla pouze jedna kategorie, ve které se nominované recepce utkaly. A tak jsem hodně zvědavý, jak bude letos probíhat hodnocení v rámci těch dvou nových. Linda Petrová Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Určitě empatii a také to, že zvládají mít přehled o celkovém dění ve firmě a umějí se rychle učit nové věci. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Když jsou málo proaktivní, a protože zastávají roli tváře společnosti, pro kterou pracují, tak se mi také moc nelíbí, když nejsou ochotní vyvíjet se spolu s ní. Na co se při hodnocení finalistů soutěže zaměříte? S ohledem na mou profesi hlavně na soulad ergonomie a celkového vzhledu recepce i to, zda se slučuje s hodnotami značky a koncepcí budovy, ve které se nachází. Vzpomenete si na nějaký veselý nebo neobvyklý zážitek z recepce? Když jsem pracovala jako recepční, tak mi asi jako nejexotičtější přišla žádost obchodního zástupce jedné firmy, abych mu během schůzky s naším CEO pohlídala papouška v kleci. S sebou si ho vzal, protože s ním pak musel jet k veterináři. Největší výzvou pro mě bylo zabránit tomu, aby kakadu celou dobu nehlučel a nerušil ostatní příchozí. Vyřešila jsem to tak, že jsem z kancelářského papíru a sponek narychlo vytvořila kryt, který jsem pak přes klec přehodila. Podívejte se na záznam panelové diskuse na téma recepce není vrátnice. Linda Petrová, kreativní a strategická ředitelka retailové agentury Wellen, v otevřela téma recepce jako tváře značky. Václav Aulický Které vlastnosti na recepčních obdivujete? Rozhodně vstřícnost, ochotu a upřímnou vlídnost i srdečnost. Jaký přístup recepčních naopak vnímáte negativně? Z vlastní zkušenosti vím, že dobrý dojem z architektonicky povedené recepce dokáže zamračený, odměřený a neupravený recepční rázem zkazit. Proto mi u pracovníků recepce vadí přesně tyto atributy. Vzpomenete si na nějaký veselý nebo neobvyklý zážitek z recepce? Jednou jsem v Rakousku zažil hotel bez recepce, zato se samoobslužným panelem. Když jsem na panelu zadal kód, vypadla mi vstupní karta, která se při check-outu vracela vhozením po příslušného otvoru. Vím, že v současnosti se jedná o poměrně běžný způsob, ale tehdy mě ten panel vážně překvapil. Přečtěte si: Architekt Václav Aulický se stal odborným garantem Recepce roku 2022 v kategorii design

Loňský ročník soutěže pro firemní recepce byl velmi úspěšný. Proto jsme se rozhodli, že Recepci roku zorganizujeme i letos a rozšíříme ji o nové kategorie Recepce roku 2022 – cowork a Recepce roku 2022 – design. A právě na design a jeho vztah k ergonomii se zaměříme v tomto článku. Dozvíte se v něm, jak by měla vypadat ideální recepce a které designové trendy recepcím aktuálně vládnou, a zjistíte, na co se porotci při hodnocení designu nominovaných recepcí zaměří. Když jsme se v týmu bavili o tom, jestli je ergonomie důležitější než design, nebo naopak, došli jsme k závěru, že oba názory mají své příznivce. Jedni se stavěli spíš na stranu recepčních a hlasitě se vyjadřovali o tom, že bez správného uspořádání recepce nemohou příchozím nabídnout adekvátní recepční servis. Druzí obhajovali design, protože je to první věc, které si příchozí všímají. Abychom měli jednou provždy jasno, obrátili jsme se na strategic plannerku retailové agentury WELLEN Lindu Petrovou a architekta a jednatele společnosti KAHAA ATELIER Karla Haška . Vždyť kdo by měl o problematice ergonomie a designu vědět víc než členové poroty Recepce roku 2022 – design a odborníci, kteří se těmito otázkami dennodenně zabývají? Vzhled vs. funkce Pořád přemýšlíte nad tím, jestli hraje prim ergonomie, nebo design? Nebudeme vás dlouho napínat. Oba porotci se v tomto bodě jednohlasně shodují. „ Design a ergonomie musí být v rovnováze. Design je subjektivní. Ergonomie má jasná pravidla, která by se měla vždy dodržet,“ načíná myšlenku Linda a Karel ji dále rozvádí: „Recepce je součástí celé architektonické prezentace budovy. Ergonomie je zase důležitá pro pracovníky recepce, kteří v práci tráví i více než osm hodin denně. Proto musí být vše na správném místě – od kvalitní kancelářské židle přes pracovní desku ve vhodné velikosti až po přihrádky.“ Linda dále zmiňuje ještě další důležitý aspekt ergonomie, který se podílí na samotném zdraví recepčních: „Všechna sedavá zaměstnání ze své podstaty vyvolávají potíže s páteří. Proto je již zmíněná kvalitní židle pro práci pracovníků recepce zcela zásadní. Také je fajn, když mohou během směny využívat více typů sezení a kombinovat je se stáním.“ Existuje ideální recepce? Karel věří, že v současnosti, kdy jsou na výběr nepřeberná množství řešení a dbá se jak na příjemný design, tak funkční ergonomii, existují firemní recepce, které lze považovat za ideální. Zároveň přiznává, že stejně jako se v poslední době mění nároky na kancelářské prostory, mění se také pohled na tradiční řešení recepce: „A to v závislosti na velikosti společnosti, jejím typu podnikání i struktuře. Už se tedy nejedná o unifikovaný prostor, nýbrž o specifické prostředí, které každá firma ladí se svými potřebami.“ Podobného názoru je i Linda. Ta za ideální recepci považuje takovou, která je dobře zónovaná: „Nejlépe na plně obsluhovanou a samoobslužnou část. Také jsem všemi deseti pro to, aby se logicky a smysluplně využívaly technologie tam, kde mohou nahradit opakující se úkony. Recepční pak získají více času na svou práci, která spočívá především v komunikaci s příchozími.“ Co se týče designu recepcí, oba porotci říkají, že nyní jsou největším trendem přírodní a pokud možno lokální materiály. Nemělo by se prý ale zapomínat ani na udržitelnost. Největší designové prohřešky recepcí Když se podíváme na odvrácenou stranu ergonomie a designu recepcí, Linda vysvětluje, že největším kamenem úrazu v jejich navrhování je právě špatné zónování: „Pak se může na jednom místě tvořit hlouček lidí, kteří recepčním brání ve výhledu na vchod a v tom, aby měli celkový přehled o dění na recepci. Přitom recepční jsou právě těmi, kdo by o dění ve firmě měli vědět první poslední.“ Karel za největší chybu zase považuje nesprávné osvětlení. „Nejčastěji si všímám, že je prostor firemních recepcí málo nasvícený, jindy přesvícený ostrým, až oslňujícím světlem nebo je nevhodně zvolená jeho chromatičnost. Dále mě zaráží chybně rozmístěný nábytek nebo nedostatečné využití volného prostoru.“ Jak budou přihlášené recepce hodnoceny Při hodnocení recepcí nominovaných do kategorie Recepce roku 2022 – design bude Linda řešit, zda jejich design navazuje na koncepci budovy, ve které se nacházejí, a jestli jejich vizuální stránka vystihuje hodnoty, vize a myšlenky dané společnosti. Karel si navíc bude všímat zvolených materiálů a provedení recepčních pultů, které prostorům recepcí dominují. Pokud vaše firemní recepce alespoň částečně splňuje měřítka ideální recepce a může se pyšnit přírodními materiály i prvky udržitelnosti, určitě ji do kategorie Recepce roku 2022 – design , a to zcela zdarma, přihlaste.

Firemní recepce a recepce coworkingových center mohou na první pohled působit jako diametrálně odlišné světy. Pravdou ale je, že pro recepční servis, který poskytují, platí úplně stejná pravidla – profesionalita, čistota, organizovanost a vstřícnost.     „Rozdíl je jen v cílové skupině,“ upřesňuje Aneta Jones, community sales manažerka coworkingového centra Spaces SMÍCHOFF. „Na firemních recepcích nejčastěji probíhají krátké návštěvy kolegů nebo klientů, kteří kolem recepce procházejí. Na recepci coworkingového centra je potřeba počítat s vyšším počtem opakovaných návštěv.“ A čím častěji příchozí recepci navštěvují, tím spíše si všimnou detailů a drobných nedostatků. Recepční, kteří v takovém prostředí pracují, proto často musejí být mnohem pečlivější než jejich kolegové z firemních recepcí.    Z historie českých coworkingových center   Aneta si vzpomíná, že v roce 1996 u nás byly servisované kanceláře, které se v roce 2005 postupně začaly formovat do podoby coworkingového konceptu, jak ho známe například z USA. „Tehdy se nicméně nejednalo o velkorysé prostory s lounge, na které jsme zvyklí dnes. Dnešní podoba coworkingů se začala formovat až v roce 2010, kdy tyto prostory zažily obrovský boom. A jejich obliba s ohledem na společenskou situaci posledních let neustále stoupá,“ vysvětluje. Sama si prý práci na malé recepci v minulosti vyzkoušela a byla by ráda, kdy by si ji už nikdy nemusela zopakovat. Vadily jí nefunkční, malé recepční pulty i umístění recepce přímo ve dveřích. Příjemný nebyl ani fakt, že kdokoli z příchozích jí mohl doslova nahlížet přes rameno a detailně pozorovat monitor.    Coworkingový ideál a budoucnost   Podle Anety je ideální recepce coworkingového centra plná života, takže by pracovníci takové recepce měli mít jak všeobecný přehled, tak potřebné znalosti o chodu coworkingu, ve kterém pracují. Není totiž vájimkou, že si na recepci dlouhodobí nájemci nebo jejich návštěvy chodí pro informace i obyčejnou konverzaci. „Když je člověk na recepci ochotný a snaživý, příchozí mu často mnohé nedostatky odpustí. Usměvavý a vstřícný člověk je totiž pro recepci mnohem přínosnější než někdo, kdo sice mluví plynně čtyřmi jazyky, ale k příchozím se chová nerudně,“ míní Aneta a dodává, že by se jí líbilo, kdyby všechny recepce už brzy disponovaly zázemím, kam se dají schovat batohy, kabelky a další potřeby recepčních. Ty by totiž příchozí rozhodně neměli mít na očích.  Takto raději ne   S tím, že je oblečení recepčních přehozené přes židle, se ostatně Aneta setkala nejen u nás, ale také v zahraničí. Jako další velký problém vnímá nedostatečnou čistotu recepcí nebo balíky pohozené v prostoru recepce. „S tím se často potýkáme i my, ale je potřeba si uvědomit, že při vyřizování požadavků příchozích je pro nás pošta až na druhém místě. To je další důvod, proč mám ráda atypické recepce se zázemím nebo alespoň výklenkem. Jakékoliv papíry nebo balíky se tam dají schovat, takže příchozí rozdělaná práce nijak vizuálně neobtěžuje, a jakmile má recepční trochu volněji, může se do třídění pošty pustit.“    Nejsem tu, ale už běžím   „V coworkingových centrech se vám občas může stát, že objevíte prázdnou recepci,“ mluví o jednom z nejčastějších problémů coworkingů Aneta, „to ale neznamená, že bychom svou práci nevykonávali na sto procent. Je to jedna z věcí, ve kterých se recepce coworkingů liší od recepcí společností a administrativních budov. Kromě recepčního servisu totiž máme na starosti i další záležitosti jako čištění kávovaru a řešení technických závad nebo s nějakým klientem potřebujeme určité otázky probrat v komornější atmosféře. I když se tedy snažíme, abychom na recepci byli alespoň ve dvou, v určitých momentech jsme zaneprázdnění oba.“ Takže jestli recepci coworkingu najdete prázdnou, hledejte cedulku s kontaktem nebo se porozhlédněte. Je totiž velmi pravděpodobné, že už k vám s úsměvem míří člověk, který se vám bude v mžiku věnovat.    A protože se s takovým špičkovým servisem setkáte právě v coworkingovém centru Spaces SMÍCHOFF, určitě vás nepřekvapí, že loni vyhrálo prestižní titul Recepce roku. Odpovídá kvalita recepčních služeb vašeho coworkingového centra těm ve Spaces SMÍCHOFF?    Přihlaste ho do kategorie Recepce roku 2022 – cowork. Vyplnění formuláře je rychlé a snadné.

Zakladatelka full service eventové agentury M-Ocean a podcastu Responsible Event Martina Kafková nám prozradila, co znamená pojem „responsible event“, jaká jsou jeho pravidla a proč je důležitý pro budoucnost lidstva i naší planety. Byla to právě její agentura, která se postarala o kompletní realizaci slavnostního vyhlášení prvního ročníku soutěže Recepce roku, které proběhlo 3. listopadu 2021 v Café Louvre. Byl o organizování eventů vaším životním snem už během studií? To víte že ne. Na Univerzitě Karlově jsem studovala andragogiku, kterou jsem vnímala jako své poslání. Pak jsem ale zjistila, že jde spíš o vyhodnocování efektivity práce než o rozvoj pracovníků, a po dvou letech jsem studium ukončila. Souběžně s tím jsem se seznámila s lidmi z pražské scény elektronické taneční hudby. V roce 1997 jsem se v Roxy podílela na organizaci první párty a pak jsem uspořádala řadu koncertů a festivalů. Později jsem založila jeden z prvních DJ bookingů. Následně jsem se známými dala dohromady projekt, ve kterém figurovali DJ Tvyks a Dara Rolins. Tato naše práce se zalíbila jedné z největších kosmetických společností světa Coty, která nás oslovila, abychom pro ni v České republice uspořádali launch party nového parfému, jehož tváří se stala právě Dara. Event byl úspěšný a od Coty jsme hned dostali další zakázku – zorganizovat vnitrofiremní výroční konferenci. Jak by měla taková konference vypadat, jsme samozřejmě nevěděli a ani jsme neměli, kde čerpat inspiraci. Nicméně jsme tu výzvu přijali a slavili jsme s ní velký úspěch. Dokonce vyhrála interní soutěž Coty o nejlepší konferenci. Tehdy se moje podnikání začalo stáčet od kultury směrem k firemním eventům. Kdy společnost M-Ocean vlastně vznikla? Agentura M-Ocean se v roce 2004 zrodila z lásky k hudbě a kultuře. Postupem času jsme se ale přerodili v agenturu, která organizuje teambuildingy, letní aktivace, firemní večírky a velké tiskové i firemní konference. Které hodnoty agentura M-Ocean vyznává a jak pracuje se svými klienty? Klienti nejčastěji zmiňují, že z akcí, které pořádáme, se hostům nechce odcházet. Řekla bych tedy, že jsme výjimeční v tom, že umíme vytvořit jedinečnou atmosféru, ve které se hosté cítí dobře. Každý event navíc klientům šijeme na míru tak, aby splnil jejich marketingové cíle. Náš individuální přístup si například vyzkoušel také tým spolku Recepce není vrátnice. Původně chtěl vyhlášení soutěže Recepce roku 2021 koncipovat jako večírek, ale nakonec jsme se společně rozhodli, že ho pojmeme jako dopolední setkání s odbornou panelovou diskuzí, jehož součástí bude slavnostní vyhlášení a které se bude vysílat přes live stream. A dobře jsme udělali. Klient i hosté byli s výsledkem nadmíru spokojeni. Jak jste se v M-Ocean vyrovnávali se situací, která nastala před dvěma lety a pořádání akcí „in person“ citelně ztížila? Byl to pro nás šok, protože všechny domluvené zakázky byly do deseti dnů stornovány. Naštěstí jsme ale nepropadali panice a namísto toho se hned zamysleli, jak aktuální problém vyřešíme. Hodně jsme se tedy přesunuli do online světa, který je skvělý pro oborové konference a vzdělávání. Na druhou stranu se přes něj těžko vytváří vztah se značkou, a proto jsme si nastudovali všechny možné formy hybridních eventů. A i když se pořádáním green eventů zabýváme už pět let, začali jsme se letos více věnovat responsible eventům. U nich klademe důraz nejen na ekologii, ale také na možnost osvěty a vlivu na účastníky akce. Prostě jsme si dále připravili také vzdělávací teamspirity a konference pro firmy, které chtějí kráčet vstříc udržitelné budoucnosti. Co si máme pod pojmem „responsible event“ představit? Nejdříve je potřeba definovat, co v současnosti vnímáme jako event. Eventy minulosti byly akce „tady a teď“ uspořádané pro uzavřenou skupinu lidí. Ty dnešní se také odehrávají v reálném čase, ale účastníci takové události mohou být jak přítomni na místě, tak ji sledovat online z domova nebo práce a klidně i z různých časových pásem. Navíc si v mnoha případech mohou později pustit také jejich záznam, když budou chtít. Samotný pojem „responsible event“ bych potom definovala jako event, u kterého si realizátor i zadavatel uvědomují zodpovědnost, kterou v důsledku pořádání akce mají vůči planetě, společnosti a své firmě. K tomu se také váže veliký prostor pro osvětu, protože právě eventy mají moc otevírat silná témata a vysvětlit je lidem tak, aby se jimi začali zabývat a případně se pak sami zasadili o změnu. Ze spolupráce s eventovou agenturou M-Ocean byla koordinátorka soutěže Recepce roku 2021 Štěpánka Pancová nadšená: „Díky této agentuře proběhla celá akce přesně podle plánu. Všichni pozvaní hosté se dostavili včas a po skončení programu si event hodně chválili. Vyhlášení se opravdu moc povedlo a už teď vím, že příští rok M-Ocean oslovíme znovu.“ Dají se zásady udržitelnosti uplatnit také ve firemních recepcích? Z mého pohledu je u recepcí nejsilnější sociální aspekt, protože do společností neustále přicházejí potenciální klienti a dodavatelé, které na základě jejich interakce s recepčními může firma buď během chvilky získat, anebo ztratit jejich sympatie a možnost navázat spolupráci. Proto by pracovníci recepce měli dokonale znát kulturu i marketingové cíle firmy, pro kterou pracují, a podle toho poskytovat recepční servis. Právě recepce je totiž výkladní skříní dané společnosti. Kdybych se pak měla zaměřit na ekologickou otázku recepcí, tak bych řešila hlavně věci, které se v dané recepci využívají, a hledala bych způsoby, jak je upravit do podoby, která by byla vůči životnímu prostředí šetrnější. Kdybych měla uvést nějaký konkrétní příklad, tak mě napadá květinová výzdoba – rostliny v květináčích jsou ze své podstaty mnohem ekologičtější než řezané kytice. Navíc jich může mít recepce k dispozici více a každý týden je obměňovat, aby byla recepce pro příchozí vizuálně neustále zajímavá. Čeho si v recepcích všímáte nejvíce? Na první pohled hlavně architektury a designu a upřímně nemám ráda, když je recepční pult tak vysoký, že na pracovníky recepce nevidím, protože ho vnímám jako bariéru, která říká: „Nejste tu vítáni.“ Dále si všímám osvětlení, které je ve většině pražských recepcí skutečně tristní. Přitom by stačilo, aby do nich firma pořídila chytré osvětlení, které se automaticky přizpůsobuje venkovnímu počasí nebo aktuální denní době. Myslím si, že pak by lidé na recepcích trávili čas mnohem raději a déle. Samozřejmě nemohu opomenout ani poskytované recepční služby . Tedy to, jestli se recepční usmějí a pozdraví a jak s příchozími komunikují. Myslíte si, že jsou v tomto ohledu soutěž Recepce roku a činnost spolku Recepce není vrátnice přínosné? Vzhledem k tomu, že si spolek i v rámci soutěže Recepce roku klade za cíl vylepšovat kvalitu služeb skrze osvětu, tak jeho aktivity za přínosné považuji, protože je to princip, se kterým vnitřně velmi souzním. Byla pro M-Ocean organizace slavnostního vyhlášení prvního ročníku soutěže Recepce roku náročná? Dopředu jsme měli k dispozici veškerá data, která jsme k navržení konceptu slavnostního vyhlášení Recepce roku potřebovali, takže pro nás pak nebyla náročná ani samotná realizace. Koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová se navíc v minulosti organizování eventů věnovala, a tak měla přesný přehled o tom, co je třeba zařídit. Osobně mohu říct, že celková komunikace s klientem pro nás byla velmi příjemná, stejně jako s dalším partnerem soutěže Café Louvre , kde se vyhlášení soutěže konalo. Musím uznat, že tam pracují skuteční profesionálové, kteří mají nastavený vysoký standard služeb a vědí, co dělají.

Slavnostní vyhlášení prvního ročníku soutěže Recepce roku proběhlo 3. listopadu 2021 ve spolupráci s moderátorem Petrem Vydrou v prostorách partnera soutěže Café Louvre. Druhé polovině programu, během které jsme oznámili vítěze a předali jim ceny, předcházela panelová diskuze týkající se aktuálních témat v oboru recepčních služeb. Pojednáním o problematice prvního dojmu a důležitosti role recepcí ve firmách debatu zahájila Milli Dítě Radová, provozní a obchodní ředitelka firmy D’Eclair, jež se zabývá outsourcingem profesionálních recepčních služeb. Jako druhá se představila Linda Petrová, kreativní a strategická ředitelka retailové agentury Wellen, která otevřela téma recepce jako tváře značky. Třetím účastníkem byl associate director realitní společnosti Savills Matěj Baranek, který do diskuze přispěl podnětnými poznatky ze světa kancelářských prostor. Náplň práce recepčních musí být jasně definovaná Milli Dítě Radová na otázku, proč je podle ní role recepce ve firmě důležitá, odpověděla: „Recepce je nedílnou součástí utváření prvního dojmu u příchozích a zároveň také vizitkou a srdcem celé společnosti. Kvalitu poskytovaných recepčních služeb často ovlivňuje fakt, že se recepční věnují činnostem, které s jejich prací nijak nesouvisejí. Je tedy potřeba, aby si toto vedení firem ohlídalo a na recepční nedelegovalo úkony a úkoly, které s provozem recepce nesouvisejí.“ Paní Dítě Radová nepopírá, že je práce na recepci velmi náročná a nemůže ji vykonávat každý. Nejvíce se prý hodí pro reprezentativní a vstřícné osoby s proaktivním přístupem, které se svým pozitivním jednáním velkou měrou zasluhují o dobrou pověst dané společnosti mezi lidmi. Jako problém, na kterém musí společnosti ještě zapracovat, vidí aktuální stav, kdy sice „investují velké peníze do designu recepcí, ale opomíjejí výběr kvalitního personálu a jeho adekvátní ohodnocení“. Recepce by měly být uspořádané jako prodejny Linda Petrová s moderátorem řešila především vztah recepcí a retailu: „Recepce jsou stejně jako prodejny místy, kde se prodává určitý druh služby a kde dochází ke kontaktu firmy se zákazníkem. Proto s recepcemi souvisejí stejná komunikační a ergonomická pravidla, jaká platí i v retailu,“ vysvětluje paní Petrová podobnosti mezi retailem a recepcemi. „Další principy, které mají tyto dva světy shodné, jsou správný výběr pohledových zón, redukce pohybových bariér, dobře nastavené úhly pohledu a zajištění zábavy pro příchozí.“ Během diskuze kladla Linda Petrová důraz také na to, že v recepci by se měli kromě příchozích dobře cítit hlavně pracovníci recepce, kteří v ní stráví až dvanáct hodin denně. Říká, že jejich pracovní prostředí by mělo být uspořádané tak, aby měli vše potřebné na dosah ruky a zároveň se v něm netísnili. „Primární je u recepce funkčnost a až poté by se měla řešit její estetická stránka,“ vysvětluje a přiznává, že ne vždy tomu tak je. „Velmi často se stává, že architekti myslí především na estetickou stránku recepcí, ale zapomínají, že v nich bude muset někdo pracovat. Pak vznikají sice krásné, ale zcela neúčelné recepce. Tomuto problému se ale v dnešní době lze díky testování ergonomie recepcí ve virtuální realitě a dalším prostředkům naštěstí vyhnout,“ uzavírá paní Petrová svou část diskuze. Profesionální služby sluší i vstupním recepcím Proměnou kancelářských prostor a recepcí za posledních deset let se ve své části debaty zabýval Matěj Baranek. Ten recepce vnímá jako tváře značky a říká, že konkrétně „vstupní recepce administrativních budov jsou vizitkou developera či pronajímatele, který má daný objekt ve vlastnictví a je za jeho správu zodpovědný. Současně je ale také vizitkou společnosti, která budovu spravuje.“ Ze svého profesního pohledu pan Baranek přiznává, že se jedná o důležitý aspekt hlavně pro realitní makléře, kteří se pronájmem kanceláří zabývají. Klienti totiž při prohlídce kanceláří situovaných v administrativní budově samozřejmě projdou přes hlavní recepci a už na základě dojmu, který v nich hlavní recepce vyvolá, si utvářejí první dojem také o kancelářích, na které se přišli podívat. Změny kancelářských recepcí za poslední dekádu popisuje následovně: „Před deseti lety byly v kancelářích recepce, za nimi příčka a pak už jen open space a zasedací místnosti. Dnes se kanceláře orientují spíše na samotné uživatele – zaměstnance – a jejich komfort. V postcovidové době se jejich význam posouvá ještě dál a stávají se místem určeným k setkávání zaměstnanců. V důsledku toho, jak se změnilo vnímání kancelářských prostor, se logicky změnil i význam samotných recepcí, které už neslouží jen k vítání návštěv či přijímání a odesílání zásilek a dokumentů nebo k managementu kurýrů. Nyní je zaměstnanci využívají hlavně jako lounge nebo internetové kavárny, což je nejvíce patrné u coworkingových center. S vývojem recepčního servisu jde ruku v ruce také digitalizace a integrace nových technologií.“ Jak budou vypadat recepce zítřka, žádný z diskutérů zatím netuší, ale všichni tři věří, že se bude standard poskytovaných služeb neustále zvyšovat a že se z vrátnic stanou perfektně fungující recepce.

Na to první se nikdy nezapomíná, a proto je nám ctí představit nejúspěšnější nominovanou recepci prvního ročníku Recepce roku, kterou se stává recepce společnosti SPACES SMÍCHOFF. „Ocenění Recepce roku 2021 nás velice těší a je to ocenění celého našeho týmu, kterému tímto moc děkuji za úsilí, které své práci věnují. Věříme, že toto ocenění zúročíme pro další rozvoj a bude nás motivovat, abychom se snažili obhájit prvenství i v následujícím roce,“ říká za vítěznou společnost SPACES SMÍCHOFF Aneta Jones, Community Sales Manager, která firmu také přihlásila. Na druhém místě skončil tým ze společnosti Cushman & Wakefield Czech Republic a pomyslné stupně vítězů doplnila recepce firmy JRD Development. Slavnostní vyhlášení soutěže Recepce roku 2021 proběhlo za účasti finalistů a porotců v pražské kavárně Louvre, a to ve středu 3. listopadu v dopoledních hodinách. Vyhlášení předcházela živá online panelová diskuse na téma Recepce není vrátnice, která proběhla pod záštitou stejnojmenné organizace. Diskuse byl určena především pro facility a office manažery, majitele společností, developery a další decision makery v příbuzných oborech. Během slavnostního setkání a streamu se otevřela témata, se kterými se během své praxe účastníci setkali, takže se mohli podělit o zkušenosti s tím, jak inspirativně se s výzvami vypořádali. Všichni diskutující se zároveň shodli s marketingovou expertkou na retail z agentury Wellen, Lindou Petrovou, že recepce je tváří značky. „Děkujeme všem účastníkům premiérového ročníku za to, že měli odvahu se do soutěže Recepce roku přihlásit. Ukazuje se, že firmy si uvědomují, jak je nezbytné profesionalizovat recepční služby. Porotci to opravdu neměli jednoduché a věřím, že následující ročníky budou mít minimálně stejně silné obsazení,“ uvádí koordinátorka soutěže Štěpánka Pancová. Velké poděkování patří partnerům soutěže, kterými jsou: společnost D´Eclair specializující se na outsourcing recepčních služeb, která je hlavním partnerem, společnost Savills specializující se na realitní trh, webový portál Audioteka , pražírna kávy CANDYCANE COFFEE , e-shop s vínem LEXVINUM , časopis Brand & Stories , který je mediálním partnerem, agentura SenseZOOM specializující se na outsourcing marketingových služeb, agentura M-Ocean specializující se na udržitelné eventy, společnost Ocean Design specializující se na tisková řešení, a Kavárna galerie Louvre

Pražská pražírna kávy Candycane coffee , jež je partnerem prvního ročníku soutěže Recepce roku, vznikla před čtyřmi lety, aby nabídku káv prodávaných v Evropě rozšířila o stále populárnější sezonní výběrové kávy se sladkým chuťovým profilem. Tato pražírna navíc pro kavárny a společnosti zajišťuje kávový program. Jaroslav Slámečka, jeden z jejích zakladatelů, si s námi povídal o aktuálních trendech ve světě kávy a dále nám poradil, jak vybrat kávu vhodnou k servírování ve firmách. Proč jste se v Candycane coffee rozhodli produkovat kávu praženou dosladka? V pražení kávy existují tři směry. Prvním z nich je italský, který kávě propůjčuje intenzivní nahořklou a zemitou chuť. Druhým pak severský, což jsou světlé nakyslé kávy s náznakem sena a citronu, které produkují hlavně Norsko a Švédsko. No a sladké pražení kávy je směr britský, dalo by se říci středový. Náš názor je, že stejně jako víno nebo čokoláda má i káva mít svůj charakter odpovídající plantáži či oblasti, ze které pochází, a zároveň by měla být dostatečně upražená, aby cukry, které káva obsahuje, zkaramelizovaly. Nám tento směr přišel nejzajímavější, a proto jsme se na něj zaměřili. Kolik členů tým Candycane coffee vlastně má? Já mám na starosti hlavně konzultace, školení a přednášky. Zároveň točím edukativní videa v rámci našeho kanálu na YouTube a podcastu. Pražení kávy zajišťuje Ondřej Štoksa, který v soutěži Barista roku 2016 získal titul druhého vicemistra České republiky, a jeho pravou rukou je druhý pražič Zdeněk Hýbl, jenž v roce 2019 vyhrál mistrovství baristů ČR. Jan Hrňa, který se umístil jako čtvrtý v soutěži Barista roku 2016, řeší vše spojené s výběrem a nákupem zeleného kávového zrna a posledním členem týmu je pak Adam Gaszczyk, který se Zdeňkem vybudoval ještě před tím, než vznikla naše pražírna, jednu z oceňovaných kaváren onesip coffee a u nás dostal na starost ekonomickou stránku věci. Řekl byste, že je pro firemní recepce lepší používat zrnkovou kávu, nebo kapsle? Kapsle mají skvělý marketing, jenže často obsahují přepraženou kávu, o které nedohledáte informace o původu. Podobným příkladem je zrnková káva zpracovaná velkými pražírnami, které sice disponují dokonalými technologiemi a metodikou, ale nemohou přímo reagovat na aktuální stav kávy, která jim do pražírny přijde. Čím větší pražírna je, tím má větší spotřebu kávy, a tak často najednou praží kávu z různých oblastí a různých stupňů kvality, u kterých není možné vysledovat, odkud pocházejí. Zároveň tyto pražírny potřebují získat univerzální chuť, a tak nereagují na charakter chuti kávy. Místo toho vytvářejí uniformní směsi. Za ideální stav na recepcích lze tedy s ohledem na kvalitu výsledné kávy považovat, když disponují vlastním kávovarem s mlýnkem, do kterého kupují kvalitní zrnkovou kávu, anebo si nechávají hotovou kávu donášet z nedaleké kavárny. Tam je ale třeba se stejně jako u kapslí zamyslet nad finanční stránkou věci. Byli jste v Candycane coffee už na začátku rozhodnuti, že budete zajišťovat přísun kvalitní kávy nejen kavárnám, ale také společnostem? Nejdříve jsme byli pevně rozhodnuti, že se zaměříme jen na kavárny a domácnosti. Přece jen jsme za sebou všichni v týmu měli dlouhé roky praxe v kavárenském prostředí, a tak jsme o možnosti zajišťovat stejné služby i pro firmy ani nepřemýšleli. Postupem času nám ale došlo, že tímto přístupem společnostem vlastně odpíráme možnost, aby svým zaměstnancům a klientům kvalitní kávu nabídly. Já sám jsem se při návštěvách různých firem na recepci často setkal s větou: „Kávu vám raději nenabídnu, nemáme ji dobrou.“ Vždy mě to nepříjemně překvapilo. Nechápal jsem, proč vedení společností vědomě kupuje kávu, o které dokonce i recepční vědí, že není dobrá. Myslím si ale, že díky našemu kávovému programu a snaze dalších pražíren se tento stav mění k lepšímu a firmám čím dál více záleží na tom, aby příchozím nabídly nejen pitelnou kávu, ale kávu, na které si pochutná i fajnšmekr. Co vše kávový program, který firmám nabízíte, zahrnuje? Hlavně se snažíme o osvětu jak decision makerů, tak samotných pracovníků recepce. Organizujeme pro ně ochutnávky různých káv, aby se sami naučili rozeznat kvalitní kávu a zároveň zjistili, jaký typ kávy jim samotným nejvíc chutná. Kromě toho jim dokážeme zajistit veškeré vybavení včetně kávovaru, který si od nás mohou buď zakoupit, anebo pronajímat. Naše služby v současnosti nejvíce využívají advokátní kanceláře, ale věřím, že po výběrové kávě a kvalitním servisu postupně poroste poptávka i v jiných odvětvích. Podle jakých kritérií by společnosti měly vybírat kávu, kterou příchozím nabízejí? Určitě je žádoucí, aby se firmy zaměřily na kávy, které budou chutnat většině lidí. Mezi ně se zpravidla řadí kávy z Jižní Ameriky s oříškovým až čokoládovým tělem a mírnou hořkostí. Pokud jsou kvalitní, tak si na nich laici pochutnají a znalce nijak neurazí. V našem portfoliu tuto „univerzální“ kávu představuje káva žertovně pojmenovaná KANCL, kterou jsme po zavedení covidových opatření a různých omezení práce v kancelářích začali pod názvem Home Office nabízet i ve velikosti pro domácnosti. Které trendy aktuálně světem kávy hýbou nejvíce? Chutě v kávě ovlivňuje především způsob zpracování, a teď se hodně experimentuje právě s chutěmi. Přibližně před deseti lety totiž farmáři a nákupčí zelené kávy v Jižní Americe zjistili, že přidáváním fermentačních látek jako mléčných či pivovarských kvasnic během fermentace kávy lze její chuť výrazně ovlivnit. Nejedná se ovšem o aromatizaci, která probíhá až na konci procesu zpracování kávy, ale o zcela přírodní metodu, při které není do kávy potřeba přidávat žádné aromatické látky. A protože zájem o tyto kávy rychle roste, začínají s kvasinkami experimentovat i mikrofarmáři z celého světa. Dříve vám například někdo řekl, že byste v kávě měli cítit náznak rybízu, což ovšem člověk, který za svůj život moc kávy ještě nevypil, stěží poznal. Tato nová metoda zpracování ale situaci zcela mění. Když si tedy pak na obalu kávy přečtete, že bude chutnat po borůvkách nebo ananasu, tak v ní ty ovocné tóny opravdu zřetelně ucítíte. Je to hodně silný trend, který se stále ještě vyvíjí, a i v Candycane coffee si všímáme, že naši klienti po takovéto kávě čím dál víc touží. Recepce na tuto novinku sice nemusí nijak reagovat, ale myslím si, že právě tento trend je ideální pro všechny firmy, které chtějí příchozím nabídnout zajímavou alternativu k „univerzální“ kávě. Měli by se tedy recepční o kávu více zajímat a například absolvovat baristický kurz? Baristický kurz není třeba, ale určitě by měli být obeznámeni s kvalitou kávy, kterou nabízejí. K tomu jim bohatě postačí, když jim někdo – ideálně dodavatel kávy, případně kávového systému – ukáže, že produkt, se kterým pracují, může dobře chutnat. Koneckonců je podávaná káva nedílnou součástí utváření prvního dojmu, který si příchozí o společnosti udělají. Vždyť i já sám bych se raději ucházel o práci nebo chtěl navázat partnerství s firmou, ve které dbají na vysokou úroveň happiness managementu – jehož součástí je i občerstvení –, namísto společnosti, která spokojenost svých zaměstnanců a klientů vůbec neřeší.